Gamemaster

Žánr: Bojovka Datum vydání: březen 1992 Výrobce: Capcom Distributor: Capcom Licence: Plná hra Platforma: Arcade, Genesis, SEGA Master System, Sharp X68000, TurboGrafx-16, Wii Série: Street Fighter

Ač byl posun mezi prvním a druhým dílem doslova markantní, vývojářům se stále zdálo, že jejich dílko dokonalosti ani zdaleka nedosáhlo. Proto rok po vydání druhého Street Fighteru přišli s první z několika aktualizací hry. Toto vylepšení dostalo do vínku podtitul Champion Edition. Nejviditelnější změny se týkaly zejména režimu pro jednoho hráče, v němž přibyla čtveřice velmistrů mezi hratelné postavy. V původní hře přitom Balrog, Vega, Sagat a M. Bison byli hráčům zapovězeni a sloužili jen jako fináloví bossové. S přesunem těchto postav mezi hratelné, samozřejmě musely přijít i změny jejich dovedností. Ve srovnání se Street Fighter II: The World Warrior byli výrazně oslabeni. Ale i přesto zůstávají relativně silnějšími oproti původní osmičce bojovníků.

Další výraznou změnou jsou zrcadlové zápasy. Druhý Street Fighter neumožňoval nastoupit proti hráči se stejnou postavou. Hráči tak byli ochuzeni o možnost porovnat své dovednosti v boji se stejně silnou postavou. A to přišlo nejen hráčům jako velká škoda. Nově proto byla každé postavě přidělena alternativní barevná paleta, čímž Champion Edition umožnil nastoupit dvěma stejným charakterům proti sobě. S tím se váže i změna v singleplayerové části hry. Množství zápasů se z 11 navýšilo na 12 právě o souboj se svým alter egem. S tím jde ruku v ruce přesunutí minihry. Ta byla původně zakomponována po zápase s Vegou. Nově se k ní dostaneme po porážce Balroga.

Co se grafiky týče, jsou vylepšení spíše kosmetického rázu. Změnou si prošly barvy pozadí arén, aby lépe vynikaly. Mírných obměn se dočkaly i všechny postavy, ovšem pokud je nebudeme zkoumat pod lupou, zřejmě si Ryuva vážnějšího výrazu ani nevšimneme. Mnohem zřetelnější je omezení maximálního počtu soubojových kol. Pokud se souhrou náhod po třetím kole dostaneme na remízu, je následující čtvrté posledním za jakéhokoliv výsledku. Dojde-li k remíze i po čtvrtém souboji, jsou oba hráči vyhodnoceni jako poražení. V případě hry pro jednoho hráče vyhrává počítačem řízená postava. Původní Street Fighter II přitom povoloval až deset navazujících soubojů o vítězství. Hra tímto omezením získala na svižnosti, které podpořily i úpravy v kombech jednotlivých postav. Ty zajistily vyváženější konkurenci jednotlivých charakterů. Nejvýraznější změny v bojové technice se dotkly postav Riu a Kena, ve snaze je více odlišit.