Gamemaster

Pomalu, ale jistě se dostáváme do velkého finále. Výtahem se dostáváme zpět do patra, jímž jsme si nedávno klestili cestu dolů. Ovšem tentokrát budou náš směr postupu značně korigovat všudypřítomné výbuchy. Není tedy záhodno se kdekoliv příliš dlouho zdržovat. I zastávky na doplnění zdraví u lékáren či přestřelky musí probíhat ve svižném tempu, jinak nás zavalí rozpadající se chodby. Takže okamžitě po zastavení výtahu se zbavíme dotírajících Němců, popadneme lékárnu a vyrazíme rovně zpět ke schodišti k patru nad námi. Dál se držíme hlavní chodby, ono ani jinam zabloudit nejde, když jsou všechny potencionální alternativy zavaleny výbuchem.
Zkrátka a dobře při tomto úprku hraje nejpodstatnější úlohu čas. Ovšem to neznamená se zbrkle hnát jen dopředu. Ve chvílích, kdy se v chodbě před námi nachází více nepřátel, máme přeci jenom trochu toho času na krytí. Nedát jim příležitost nám příliš pošramotit zdraví se bude ještě hodit v samotném závěru. V okamžiku, kdy dorazíme k pancéřovým dveřím, které si otevřeme výrazně blikajícím kolem, se dostáváme do posledního kola, kde se každý bod zdraví bude počítat.

V tento okamžik jsme jen několik metrů od vlaku. Ovšem dostat se do něho není nijak snadnou záležitostí. Východ z pevnosti blokuje několik německých vojáků a na poklidnou taktickou likvidaci není čas. Zanedlouho bude i tato místnost v plamenech a než se tak stane, musíme být dávno pryč. Bezhlavě se tedy vrhneme kupředu. Tedy neškodí si dát ještě pozor na vojáka v okně za našimi zády a pak již veškerou pozornost směřovat na odpor v průchodu na svobodu. A jelikož není příliš prostoru na přebití, není na škodu zvážit v kritický okamžik přepnutí na druhou automatickou zbraň. V mém případě jsem s Thompsona přesedlal na StG 44, jíž jsem dokončil dílo zkázy. Venku je zapotřebí si dát pozor na dalšího vojáka ve strážní věži vlevo a střelba naším směrem bude přicházet i z hradeb vpravo. Urychleně tedy doběhneme k vagónu a hned, co nám rangeri otevřou, naskočíme dovnitř. Z odjíždějícího vlaku ještě můžeme pohlédnout na vybuchující Schmerzen, naší poslední zastávku. Pro tentokrát.