Gamemaster

Žánr: Plošinovka Datum vydání: 09.07.1981 Výrobce: Nintendo Distributor: Nintendo Licence: Plná hra Platforma: PC, Apple II, Arcade, Atari 2600, Atari 5200, Atari 8-bit, Commodore 64, ZX Spectrum, Game Boy, Game Gear, iOS, Android, BlackBerry, NES, Nintendo 3DS, Palm OS, Nintendo Wii, Wii U, Xbox 360 Série: Donkey Kong, Mario

O zlaté éře arkádových automatů se zřejmě není potřeba nijak zdlouhavě rozepisovat. V osmdesátých letech zažívaly nebývalý rozmach, s čehož si chtělo ukrojit svůj dílek i Nintendo. Avšak stále se jim nedařilo přijít s titulem, jenž by dokázal zaujmout veledůležitý americký trh. Ve snaze to změnit byl pověřen prvotřídní projektant Shigeru Miyatoto vytvořením zcela nového konceptu hry. Při hledání toho správného nápadu se nechal inspirovat filmovým průmyslem, konkrétně kreslenými příhodami Pepka námořníka, Kráskou a zvířetem a zejména King Kongem. V tento moment nemohl ani tušit, že zanedlouho světu představí nejúspěšnější arkádovou hru všech dob, Donkey Konga.

Tato hra měla pro Nintendo větší dopad, než se v první chvíli mohlo zdát. Nejenže poprvé v historii představili hru provázanou příběhovou linií, ale zejména světlo světa spatřily hned dvě ikonické postavy. Legendární opičák vrhající sudy po nebohém hrdinovi toužícím zachránit svou milou se téměř okamžitě stal fenoménem. Avšak i onen bezejmenný hrdina se stal nejspíše ještě důležitější postavou Nintenda. A přitom jeho vzhled byl více dílem technického omezení tehdejší doby, než záměrem. Aby bylo možné znázornit pohyby rukou, bylo zapotřebí hrdinu obléci do barevného oblečení. Dostal tedy červenou kombinézu doplněnou o stejně barevnou čepici. Jejím účelem pro změnu bylo suplovat nemožnost graficky znázornit vlasy. A jelikož bylo taktéž nemožné dát postavičce pohybující se ústa, tak tento neduh vyřešili knírem. Vznikla tak postava Jumpmana, jenž však velice záhy dostala i konkrétní jméno, Mario.

Cílem Maria je zachránit svou milou Pauline ze spárů obří opice. Ta to však Mariovi nehodlá nijak usnadnit a jeho snahy sabotuje vrháním sudů. Hráč tak musí najít nejvhodnější okamžik, kdy vyrazit po nakloněných plošinách a žebřících vzhůru. V tom mu dočasně pomáhá palice, s jejíž pomocí může valící se sudy ničit. Ale i tak nejde o nijak lehkou záležitost a Donkey Kong se řadil mezi nejnáročnější hry své doby. Zvláště když udělat chybu bylo tak snadné. Stačil nepatrný dotek se sudem či pád z konce plošiny a nenávratně jsme přišli o jeden ze tří životů. K dalšímu jsme se mohli dostat jen nasbíráním potřebného množství bodů. Ty Mario dostává za každý přeskočený či zničený sud. Navíc cestou můžeme narazit na klobouk, kabelku a deštník, za jejichž sebrání získáme nějaké ty bonusové body navíc.

Ve své originální podobě se musí hráč vypořádat se čtyřmi průmyslově laděnými úrovněmi. Ty ho dovedou až na vrchol budovy, kde je zapotřebí uvolnit nýty u plošiny, na níž poskakuje opičák. Jeho pádem se nám konečně zadaří definitivně osvobodit svou milou, čímž nás hra přesouvá zpět na začátek, akorát s vyšší obtížností. Donkey Kong tak nemá žádný pevný konec. Při předělávání hry pro konzole a zejména osobní počítače si hra prošla výraznými změnami. V některých jeho verzích se tak setkáváme pouze se třemi úrovněmi. Navíc u PC verze narazíme na slabší grafiku a mizerné zvuky.