Call of duty 5: World at War – Vendetta gameplay
Stalingrad se stal pro mnoho mladých branců noční můrou. O svém by mohl vyprávět i vojín Dimitri Petrenko. Po nepovedené zteči ležíme mezi těly mrtvých kamarádů a opětovně se musíme bát o holé přežití. Německá hlídka nevybíravě masakruje raněné. S notnou dávkou štěstí se nám podařilo přežít. Opatrně se plížíme v před, čehož si všimne další přeživší. Odstřelovač Viktor Reznov dlouhé dny čekal na svou příležitost dostat nacistického generála. Avšak nepřízeň osudu stála za zraněním jeho ruky. Jeho puška mu je tak k ničemu. Naštěstí mu tentýž osud přihrál do cesty nás. Přesuneme se za Reznovem, vezmeme jeho pušku a zahledíme se na přijíždějící auto s generálem. V tuto chvíli ještě nenadešla chvíle se o něj postarat. Prioritní je zajistit své přežití.
Po kratičkém postěžování dostáváme od Reznova tolik kýžené náboje. Konečně máme prostředek se postarat o německé hlídky a pomstít mrtvé kamarády. Na radu zkušeného odstřelovače vždy vyčkáme na přelet bombardérů. V hluku motoru ostatní stráže nezaznamenají výstřel pušky. Postupně tak zprava zlikvidujeme tři dvojice němců. Na to ještě zareaguje hlídka se psem, nic čeho by se bylo nutné obávat. Cesta je volná, vyrážíme za Reznovem k zaparkovanému autu. Příjezd tanků nás nutí změnit trasu k nedalekému baru. Skrz něj se protáhneme na vedlejší ulici, kde upoutáváme pozornost odstřelovače. Bez váhání skočíme oknem za Reznovem do nejbližší budovy a rychle do patra podívat se na zoubek záhadnému sniperovi.
Reznov přeběhnutím místnosti poutá sniperovu pozornost. Máme tak jeho polohu v druhém patře protější budovy. Trpělivě si počkáme, až vystrčí hlavu, aby nás dostal a pošleme jej do věčných lovišť. Hned se nám o něco snadněji dýchá a můžeme následovat Reznova ke schodišti. K naší smůle kolem nás prochází německá jednotka. A jelikož mají sebou psa, netrvá dlouho, než zaznamenají naší přítomnost. A jak jinak se zbavit krys v domě, než plamenem. Rychle sebou plácneme o zem a plazíme se za Reznovem. Naším jediným cílem je se dostat z hořící budovy. Při tom neujdeme nějaké té menší popálenině, když na nás spadne hořící trám. Díky bohu za chrabrost Reznova, který s nasazením vlastního života trám odhazuje. Tím dostáváme šanci vyskočit z hořícího pekla na ulici.
Bohužel zde již číhá německá hlídka. Od zajetí nás zachraňuje příchod spojenců. Ti chystají útok na německé velitelství a trochu té podpory by se jim šiklo. Vylezeme po žebříku, načež následujeme Reznova do místnosti proti budově obsazené němci. A co jiného se od nás očekává, než že svojí puškou skolíme každého skopčáka, co jen zavadí o hledí dalekohledu. Po dobití této budovy vyrazíme po schodech o patro výš. Přes terasu se prostřílíme k místnosti s kulometem. Ten má pokrytou protější budovu, do níž se stáhli němci opustivší předchozí stanoviště. V dávkách kropíme budovu i ulici pod námi, dokud vše neobsadí spojenci. Je si proto nutné dávat pozor kam střílíme, postupně se v oknech totiž objevují i naši ruští přátelé. A ani náhodou nehodláme být považováni za vlastizrádce po střelbě do vlastních.
Tímto je vyčištěna cesta k německému velitelství, na nějž zanedlouho dolehne útok Rudé armády. Vzniklého zmatku rozhodně hodláme využít. Vyrážíme k dalšímu přesunu na místo, odkud budeme mít výtečný výhled na prostranství před velitelstvím. Zde trpělivě vyčkáme, než nás Reznov upozorní na generála Heinricha Amsela krčícího se za zničeným tankem. Jeho ochranka mu dává znamení, že se může přesunout k autu. Vhodný to okamžik mu nadělit kulku mezi oči a pomstít se za všechny mrtvé ve Stalingradu. Smrt generála na naši pozici upozorňuje přítomné tanky. Otřeseni výbuchem se těžce zvedáme ze země. To by nám však nemělo trvat příliš dlouho, jelikož k našim nohám začínají dopadat granáty. Takže okamžitě vyrážíme za Reznovem až díře ve zdi nad říčkou.