Gamemaster

Náš cíl je relativně prostý, dopravit do laboratoře plně nabitou baterii, aby mohl být využit teleport k úniku z tohoto pekla. Jenže jak každý dozajista předvídá, nic nepůjde tak snadno, jak by jsme si přáli. Za vraty se dáme doprava k výtahu. Ten nás dopraví do patra, kde za pletivem bezradně shlédneme masakr týmu, jenž pro baterii vyrazil před námi. A jelikož jsou zde všechny dveře uzamčené, budeme muset najít jinou cestu. Vrátíme se tedy ke dveřím s poškozeným ovládacím panelem. Zanedlouho nám je zpřístupní vojenský tým. S tím si není potřeba nijak lámat hlavu. Výbušné láhve s plyny hořáku si přímo říkají o dobře mířenou střelu. Likvidace vojáků si užijeme do sytosti v následujícím prostoru.

Skrz ten se prostřílíme k místnosti, kde přímo proti nám vidíme výtah. Nad ním stojí samostříl, takže pozor. Nyní jsme zpět u dveří k místnosti, v níž došlo k masakru týmu shánějícího baterii. Jsme tedy někde, kde zatím nemáme co dělat. Vrátíme se proto k můstku, přes nějž přejdeme. V tom se nám pokusí zabránit vojenský tým. Pozornosti by neměl uniknout zejména voják nad námi. To je místo, kam se v jistý okamžik budeme muset vydat. Ale než se tak stane, musíme ještě nahodit výrobu elektrické energie. Vydáme se tedy druhou chodbou k nádrži s životu nebezpečnou kapalinou. Na první pohled je patrné, že tudy to nepůjde, je zapotřebí najít jinou rafinovaně skrytou cestu.

Vrátíme se ke dveřím s výbušninami. Kabel od detonátoru je přerušen, s čímž však jde něco udělat. Proč chybějící kus nenahradit něčím jiným, něčím vodivým. Náš zrak tak spočine na kovovém sudu v rohu chodby. Ten stačí přemístit a propojit jím přerušený kabel. To nám dává prostor k tomu zatlačit na detonátor a s povděkem sledovat výboj putující k rozbušce. Tím si otevíráme přístup do kontrolní místnosti nádrže. Příslušným ventilem vypustíme kapalinu, načež se přesuneme k výtahu. Ten nás doveze k šachtě do nádrže. Na jejím dně najdeme ležet dvojici sudů, na něž jsme před okamžikem koukali, jak plavou na hladině. Další dva sudy najdeme na ochozu. Shodíme si je dolů, čímž máme dostatek materiálu pro vytvoření improvizovaného můstku. Ten složíme uprostřed nádrže.

Logickou hádanku máme za sebou, čas se vrátit do kontrolní místnosti. Opětovným zatočením ventilu, nádrž naplníme. Z okna můžeme překontrolovat, zda nám sudy plavou v potřebném sletu. Poté vyrazíme zpět k nádrži a hned, co se postaráme o teleportující se uvítací výbor na druhé straně, po sudech přeskáčeme. Chodba nás dovede k naskládaným bednám. Přes ty bez potíží přelezeme ke dveřím na druhé straně. V navazující chodbě si je potřeba dát pozor na poničená plynová potrubí. Z nich šlehají plameny vzníceného plynu. Opatrně se kolem nich protáhneme do řídící místnosti elektrárny. Pomocí dvou pák rozjedeme generátory. Tím máme z části hotovo a je zapotřebí se vrátit až do místnosti s vysílačkou. Z té se přesuneme k plošině, na níž jsme před nějakou dobou odstranili vojáka a již jsme na ni upozornili.

Stiskem tlačítka dáme do pohybu můstek pod námi. Ten se po chvíli přesune k nám a vytvoří nám cestu na druhou stanu. Tělo mrtvého vědce nám dává tušit, že jsme u místa, na němž se před našimi očima odehrála hrůzná scéna. Smrtelně raněný kolega nám předá své poslání zajistit baterii pro doktora Rosenberga. Až padne mrtev mimo dveře za svými zády, tak je otevřeme a dostrkáme baterii do nabíječky. Až jí zasuneme do příslušného šuplíku pod nápisem POWER CELL CHARGING STATION, stiskneme tlačítko. Za malý okamžik se nám baterie dobije, načež ji přesuneme do protějšího výtahu. Stiskem tlačítka ji odešleme do laboratoře, kam vzápětí zamíříme i my. K tomu nám poslouží úplně stejný výtah, jakým jsme sjeli i dolů.