Gamemaster

Právě se nacházíme v invazním člunu mířícímu k pobřeží Pointe du Hoc. Na první pohled možná nezajímavé místo necelé 4,5 km od proslulé pláže Omaha, ovšem ze strategického hlediska je jeho obsazení klíčové pro postup spojenců na ostatních vyloďovacích místech. De facto se dá říci, pokud se nepodaří zničit sedmičku kanónů, může nabrat vylodění v Normandii rychlého konce. O tom nás také informuje seržant. Ostatní spoléhají na náš úspěch, nic jiného nepřichází v úvahu. Jenže již v samém počátku musíme čelit problémům. Náš člun dostává krátce po opuštění zásah a jeho exploze nás silně otřásá. Neschopni pohybu sledujeme peklo kolem sebe, přičemž nás seržant odtahuje do bezpečí. To je chvíle, kdy se opět dáváme dohromady a vyrážíme zdolat útes. Nejprve se podél něj přesuneme k lanu, u něhož vyčkává seržant Randall. Na jeho rozkaz se jej chopíme a začneme šplhat vzhůru. Cestu nám drobet zkomplikuje padající kolega, ale nakonec se nám daří dosáhnout vrcholu.

Bez nějakého velkého zdržování se rozběhneme k nedalekému zákopu. Jím se můžeme vydat rovnou do leva k betonovému opevnění. Ovšem pokud nechceme fašounům nechat nic dlužno, můžeme se ještě zastavit v bunkru napravo a provést jeho čistku, než se okopem vrátíme k již zmíněnému opevnění. Při pohybu si je krom všudypřítomných obránců zapotřebí dávat ještě pozor na Flak za zátarasem. Ale i o ten se zanedlouho postaráme. Od opevnění se po poli přesuneme ke kráteru se spolubojovníkem s vysílačkou. Ten právě vysílá koordináty baterii, jejíž přesná střelba ničí zbytky německé obrany na pobřeží. S klidným svědomím můžeme vyrazit směrem k dělům. K nim se musíme probít skrz stavení statku. A jak jinak, ty slouží jako výtečný úkryt německým obráncům. Máme tak zase o zábavu postaráno, než se dostáváme k prostranství za statkem. To se stává dějištěm dalšího střetnutí. Využijeme tedy přítomných zídek ke krytí a zlikvidujeme veškerý odpor, včetně kulometčíka v obrněnci.

Tím jsme si zpřístupnili cestu k silnici vedoucí k sedmi dělům. K nim následujeme seržanta, jenž nás úkoluje zničením čtyř děl vpravo. Sám si bere na starost zbylá tři vlevo. Ke znehodnocení děl využijeme termita připevněného na k ovládacímu mechanismu. Děla sice nejsou zničená, ovšem při fixaci v současném úhlu jsou naprosto neškodná. Můžeme se tedy vrátit zpět k rozcestí za seržantem. Společně se následně vrátíme ke zbytku jednotky. Ta právě dostává hlášení o potížích s útoky na některé bunkry. No, nedá se nic dělat, nadešla chvíle na přesčas. Přes prostranství u statku se k němu prostřílíme zpět. To je chvíle, kdy se na poli objevuje útočící jednotka. Na to je jednoduchý recept, vypomůžeme si kulometem v okně budovy. Avšak není potřeba to nijak hrotit. Ve chvíli, kdy je hlavní vlna odražena, vbíhají do domku i ostatní a přesouvají se jím do rozvalin dalších několika stavení.

Přes ty se prostřílíme až k plotu na pobřeží. V dalším postupu nám brání uzamčená vrata. O ty se již snaží postarat náš kolega, takže si je záhodno dát pozor, abychom nebyli příliš blízko při odpálení zámku. Za branou dostáváme za úkol vyčištění trojice bunkrů. I když je náš první cíl hned po naší levé ruce, je mnohem bezpečnější nejprve zamířit k zákopu, do něhož právě zalehli němečtí obránci. Přeci jen je čistka zákopu mnohem bezpečnější volbou, než riskovat zásek v křížové palbě od bunkru a zákopu. Když se navíc vezme v potaz, že se zákopem dostáváme na dostřel prvního bunkru, není co řešit.

Po této čistce se přesuneme k bunkru číslo dva a práci si zopakujeme. K přesunu k poslednímu bunkru je lepší využít spojovacího tunelu. I tak si u tohoto bunkru užijeme nejtvrdší odpor, kdy se budeme muset postarat o dvojici kulometů a uvnitř bunkru se ještě postaráme o německé důstojníky. V tuto chvíli máme téměř hotovo. K dokonalosti se je ještě zapotřebí přesunout před bunkr a odrazit zoufalou snahu o průnik.