Call of duty 2 – Retaking lost ground gameplay

Návrat do Toujane provází rozporuplné pocity. Není to až tak dlouho, co jsme těmito uličkami zběsile prchali. Dnes by se měli role obrátit a britské jednotky se vrací domů. Ovšem vojska Osy se ani náhodou nehodlají vzdát bez boje. Po kratičkém debatování o kolegovi, co se vrátil domů, přichází první kontakt s nepřítelem. Vedoucí tank dostal zásah z 88 mm kanónu. Nadešel čas si přestat vést prdel a vyrazit něco dělat. Postranními uličkami se přesuneme na takticky výhodnější místo, odkud zaútočíme. Postupně si tak proklestíme cestu až ke zmíněnému kanónu. Na něj po obsazení oblasti kolega připevní trhavinu a dá tak zadostiučinění padlým. Po 88-ce se stává naším cílem nedaleké stanoviště. Obsazení tohoto místa nás dostane do další části města. Proto se s maximálním nasazením vrhneme na toto dobře střežené místo.

V okamžiku, kdy se nám daří pobýt veškeré nepřátele, nastává konečně čas zvednout žebřík, po němž se dostaneme na střechu budovy. A jak již bylo prozrazeno, jde jen o tranzitní stanici. Na střeše se přesuneme za kolegy k pobořené zídce, z níž seskočíme do balíků sena. Útok na další 88 mm kanón může začít. A ani tentokrát nelze čekat snadnou kapitulaci nepřátel. Naopak se k pozici vydají další posily, takže si je zapotřebí hlídat záda. Další dělo zabezpečené, ovšem pár jich ještě v městě brání nasazení těžké techniky. Tu však v následujícím okamžiku potřebujeme jako sůl. V dalším postupu nám brání německý tank. Štěkavá palba zastavila jakoukoliv ofenzivu. V tuto chvíli jsme naprosto bezmocní. Jediné, co můžeme udělat, je se přikrčit a vyrazit podél zídky k silnici.

Když jsme dostatečně blízko, probourají se skrz zeď Crusadery. Příjemný to pohled na vybuchující Panzer. Avšak na vlastní tanky nelze příliš spoléhat. Nepřítel má stále dostatek protipancéřových zbraní, což zanedlouho jeden Crusader tvrdě poznává. Je tak opět na pěchotě, aby se vydala do ulic zničit zbývající kanóny. Postupně se tak prostřílíme ulicemi až k poslednímu, kde přichází nový rozkaz. Poslední baštou německých sil se stala nedaleká mešita. Tento výrazný monument najdeme poměrně snadno, takže největší starostí se stává vybití veškerého odporu na její střeše.

Ideálním řešením je zredukovat síly na minimum a až teprve potom vyrazit na zteč ke schodům. Ušetříme si tak dost starostí při přebíhání otevřeného prostoru. Takto máme kótu obsazenou a můžeme se připravit na odražení posledního zoufalého pokusu německé armády. Ten však de facto končí dřív, než začal. Než zacílíme na první útočnou vlnu, tak se pod námi objevuje kolona amerických vozidel. Dorazily posily, Toujane je s definitivní platností v držení spojenců.