Call of duty 2 – Armored car escape gameplay

I přes neustálý tlak na Afrika Korps zažívají spojenci nejednu horkou chvilku. Jednu takovou si právě vybíráme i my. Podrobit si Toujane nebylo dvakrát snadné a nyní vše nasvědčuje nepříjemné skutečnosti. Nepřítel je v početní převaze a spojencům nezbývá nic jiného, než dočasně vyklidit své pozice. Kapitán Price si je těchto okolností dobře vědom a vydává rozkaz k ústupu. Naším úkolem je zdržet přicházející útok dostatečně dlouho, aby zbytek jednotky měl prostor bezpečně ustoupit do evakuační zóny. Bez váhání proto popadneme kulomet, jímž skosíme každého němčoura pod námi na ulici. Po prvotní ofenzivě pěchoty dorazí do města obrněnec. To je pro nás nepříjemná situace, kdy nám nezbývá nic jiného, než opustit kulomet a skrýt se před smrtelnou palbou jeho střelby.

Porážku přiznává i kapitán, nadešel čas definitivně vyklidit pozice. K tomu hodlá využít právě tento obrněnec. Vyčkáme tedy až dvojice němců vyrazí dveře, poslední znamení k přesunu na ulici. Na prostranství před domem je potřeba očekávat trochu toho odporu. Přeci jen se nám nepodařilo sejmout úplně všechny nepřátele. Nyní přišla chvíle to napravit. Prioritou by měl být střelec u kanónu obrněnce, který dokáže být celkem nepříjemný. Poté vyčistíme zbytek prostranství, než se přesuneme k obrněnci. Z jeho střelecké věže kapitán vytáhne padlého střelce, na což zaujmeme jeho místo. Od tohoto okamžiku zodpovídáme za bezpečnost vozidla. K tomu můžeme využít kanón obrněnce či se jej pustit a ke střelbě použít své vlastní zbraně. K této variantě by jsme však měli přistoupit jen v nejzazším případě.

Přeci jen rychlopalný kanón má ničivou kadenci a k likvidaci veškerého odporu je mnohem vhodnější. Jediné, na co si je zapotřebí dávat pozor je ukazatel přehřátí. Pokud by jsme pálili příliš dlouho, přehřejeme hlaveň, což by nás mohlo dostat do nepříjemné situace. Řešením je palba v dávkách, při níž dáváme hlavni dostatek prostoru chladnout. Tímto stylem skosíme každého pěšáka, co nám přijde do cesty. Prioritně se samozřejmě zaměřujeme na ty vybavené protipancéřovými zbraněmi. Ostatní pěšáci nás nemohou ohrozit, takže si je necháme až na později. Během své jízdy narazíme i na nepříjemný tank. A jelikož jeho přední pancíř je pro naši zbraň příliš velké sousto, musíme využít menší lsti. Tedy až taková lest to není, jen tank objedeme a zaměříme palbu na mnohem zranitelnější prostor motoru.

Po chvíli naše spanilá jízda skončí nehodou. Škoda, zbytek cesty budeme muset dojít pěšky. Za kapitánem zaběhneme do boční uličky a pak nadále postupujeme vpřed. Abychom náhodou nezůstávali někde pozadu, tak k místu nehody za chvíli doběhne německá patrola. A i přes to, že nám nic nebrání se s ní pustit do přestřelky, je to naprosto zbytečné. Naším cílem je se spojit s ostatními členy jednotky a doprovodit je do evakuační zóny. Za daných okolností nemá cenu kdekoliv držet pozice, jen postupovat ulicemi vpřed.